Rodák z Klatov trénuje reprezentaci Islandu, bocciu teď učil v domově seniorů

Obě ženy v pokročilém věku se právě seznamují s hrou zvanou boccia, kterou přivezl do domova Clementas v Janovicích nad Úhlavou Stan Benediktson, trenér islandské reprezentace v tomto sportu. Domluva je ale jednoduchá, 59letý Stan totiž umí dobře česky, jde o rodáka z nedalekých Klatov.
„Vystudoval jsem v Klatovech průmyslovku. Pak jsem šel na vojnu a z Klatov jsem zamířil do Prahy, a to kvůli basketbalu,“ vzpomíná Benediktson s tím, že později ale nad hrou po vysokými koši převládla láska k boccie. „To je takový pétanque pro postižené. Míčky jsou totiž plněné plastovými granulemi, aby je mohl uchopit i kvadruplegik se svým handicapem,“ vysvětlil Stan, jenž se právě lidem s postižením začal věnovat. „V polovině 90. let jsem u nás začal trénovat handicapované sportovce v různých sportech, nejen v boccie. Po druhém rozvodu jsem se ale rozhodl, že můj život chce změnu, sbalil si ruksáček a odjel na Island,“ líčí s tím, že i tam se tento sport líbí. Oblíbený je zejména mezi seniory. „Nedokáži si představit důchoďák, ke by neznali bocciu nebo neměli vyměřený čas na její hru. Chtěl bych přispět k tomu, aby tomu tak bylo i tady,“ vysvětluje muž, který je nyní trenérem islandské reprezentace v boccie, proč se zkontaktoval s domovem v Janovicích nad Úhlavou a rozhodl se tamní obyvatele zasvětit do jejích tajů.
Hra se obyvatelům Clementasu líbila. „Moc mě to bavilo a docela mi to šlo, i když žádnou průpravu nemám, jen jsem jako dítě hrála kuličky,“ smála se Božena Hofmanová (74) a dodala, že kdyby mohla, hrála by bocciu častěji. Nebyla sama, komu se sport líbil, což potěšilo i ředitele domova Lukáše Bardona. „Čekali jsme, jaké budou reakce našich klientů, a ty jsou velice skvělé, takže bychom bocciu rádi zařadili do našich pravidelných aktivit,“ pochvaluje si Bardon a už spřádá plány: „Pozveme klienty z okolních domovů pro seniory k přátelskému sportovnímu odpoledni, kdy bychom si bocciu zahráli.“

Galerie