info@clementas.cz

Věk lidí s demencí klesá, paní Karla v janovickém Clementas jí trpí od 56 let

Janovice nad Úhlavou 20.3. 2023: Karla Cermanová byla zvyklá žít velice aktivně. Se svým manželem Janem spokojeně bydleli v rodinném domku v obci Rybník nedaleko Hostouně na Domažlicku. Celý život pracovali jako dělníci v lese a ona ještě večer čepovala pivo ve zdejší hospodě. Dnes osmapadesátiletá žena vychovala dva syny a těšila se ze čtyřech vnoučat. Alzheimerovou chorobou onemocněla v 56 letech, první projevy byly nenápadné a nikoho z okolí nenapadlo, že by se mohlo jednat o první příznaky projevů demence.

Reportáž Českého rozhlasu zde: Alzheimer se nevyhýbá ani padesátníkům. Svěření do ústavní péče komplikuje věková hranice | Plzeň (rozhlas.cz)

„První projevy onemocnění se v počátku dají zaměnit s roztržitostí, přepracováním nebo reakcí na stres. Mezi projevy demence patří i úzkost, slovní agrese. Nemocní mohou napadat své nejbližší a obviňovat je ze svých potíží nebo třeba, že jim schovávají věci, protože sami nechápou, co se to s nimi děje,“ uvádí generální ředitelka Domovů Clementas Renata Prokešová.

„V případě paní Cermanové je to opravdu nízký věk, ale není to výjimka. Takových případů přibývá. Lidé s demencí mají stále nižší věk. Je to bohužel trend vyplývající ze statistik všech domovů v České republice. Nemocní zapomínají, bezdůvodně nezvládnou to, co bylo dříve naprosto samozřejmé, chyby se opakují častěji a častěji. Důležité je vše řešit včas a nesnažit se být hrdina,“ dodává Alice Švehlová, výkonná ředitelka Asociace provozovatelů sociálních služeb ČR.

Na začátku roku 2021 si šéf restaurace, kde paní Cermanová pracovala, všiml, že špatně spočítala inventuru a musela používat kalkulačku. „Tu do té doby nepotřebovala. Všechno bez problémů vypočítala z hlavy. Zapomínala na věci, na které do té doby zvládala, což nebylo zvykem, ale mávli jsme nad tím rukou, že už má svůj věk,“ uvádí její syn Jan.

V červnu se problémy stupňovaly, především v souvislosti se změnami nálad. Synové Karle Cermanové důrazně doporučili, aby si zašla k lékaři. Ona se bránila s tím, že to není potřeba, že je nechápe.  Což je v tomto stádiu nemoci běžné.

Jasným ukazatelem, že je něco špatně, pak bylo podle syna Jana to, že jeho tehdy pětiletá dcera, která jezdila moc ráda k babičce a dědovi, začala více tíhnout k dědovi a od babičky se odvracela. „Přitom byla vždy jen babičky. Ale s náhlými změnami nálad babičky se od ní začala odvracet, protože začala být sprostá, což nikdy nebyla,“ otevřeně popisuje syn Jan.

Další změna byla paradoxní a nečekaná – z ničeho nic, začala řídit automobil. I když měla Karla Cermanová řidičský průkaz celý život, tak se volantu vyhýbala. Najednou ale řízení vyžadovala. „Museli jsme schovat klíče,“ přiznává Jan.

V září diagnostikoval neurolog nezvratné změny na mozkové tkáni, následovala další odborná vyšetření, která jen potvrdila tu nejhorší předtuchu: předčasná Alzheimerova choroba.

„Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zatím plně objasněné. Nemoc vzniká nejspíše komplikovanou shodou několika faktorů s určitým viníkem, který nemoc spustí. Mohl by to být vir, vliv vnějšího prostředí či porucha imunity,“ uvádí Martina Kolářová vrchní sestra janovického Domova Clementas, kde se o nemocné se stařeckou demencí starají.

Podle syna mohlo být fatálním spouštěčem změn řada emocionálně silných zážitků, které jeho matka prodělala. „V náručí jí zemřel soused, se kterým byli velicí přátelé celý život. Záhy na to, zemřela jeho manželka,“ vypráví o životě na vesnici, které má 120 obyvatel. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je určitě vysoký věk. Podle vědeckých závěrů se z neznámého důvodu začnou mozkové buňky poškozovat po 65. roce u každého dvacátého a po 80. roce dokonce u každého pátého člověka! I když může postihnout i mladší jedince, ale nebývá to příliš časté. Určitou roli sehrává také dědičnost.

Situace u Cermanů se stala na začátku minulého roku kritickou „Věděli jsme, že je zle. Tatí chodil do práce. V květnu roku 2022 už zůstal doma a vyřídil si ošetřování. Starat se o maminku se ale zvládnout nedalo. Dával si vše za vinu. Byl ve stresu, zhubl osm kilo za pár týdnů,“ popisuje Jan Cerman s tím, že kdo tuto situace nezažil, tak ji nedokáže pochopit. „Jdete spát s tím, že přemýšlíte, co bude. Nevíte, co bude ráno. Navíc se takto nemocným může obrátit denní režim, a pokud nejsou správně medikovaní, tak v noci bloudí po domě,“ popisuje.

„Ti nejbližší, v určité fázi péči o nemocné, přestanou zvládat a hledají řešení. Jedním z řešení, je i umístění v domově pro seniory, kde odbornou péči poskytují. Pak si ale často vyčítají, že péči nezvládli a dali svého blízkého do domova. Nejdůležitější je, požádat o vyšetření a odbornou pomoc včas. Pokud se včas nastaví léča, jde průběh onemocnění zpomalit a pokud se využívají všechny nástroje v péči, pečující pochopí onemocnění, pak jde vše zvládnout lépe,“ uvádí Renata Prokešová.

U Cermanů o všem rozhodly děti, synové správně stanovili, že je vyšetření a léčba své matky nutná. „Dlouho, dlouho jsme si to nechtěli připustit. Ale nakonec nebyla jiná možnost.“

Karla Cermanová strávila měsíc na psychiatrii v Klatovech a od července 2022 je v janovickém Domově Clementas. „Vše je zde zrekonstruované ke svému účelu. Sestry, ošetřovatelky na svém místě. I náš táta je moc spokojený a ví, že je tu o mamku dobře postaráno,“ říká Jan Cerman, který sám pracuje v Domově pro seniory v Domažlicích.